Virtuální túra: Výstup na Červenou horu z Filipovic, Česká republika
Trasa: Filipovice, parkoviště (648 m n.m.; 50.156870, 17.172173) – Pod Točníkem (716 m n.m.; 50.169560, 17.163329) – Točník (1143 m n.m.; 50.154906, 17.147035) – U kamenného okna (1278 m n.m.; 50.150923, 17.136460) – Kamenné okno (1297 m n.m.; 50.149193, 17.136566) – Červená hora, rozc. (1313 m n.m.; 50.147417, 17.135906) – Červená hora (1333 m n.m.; 50.144245, 17.136004)
Označení stezky: modrá stezka, zelená stezka, červená stezka
Délka: cca 5,6 km
Doba chůze: cca 2:30 h
Suma přístupů: 673 m
Sestup: 0 m
00:00:20 Filipovice, parkoviště
00:08:09 Přírodní rezervace Filipovické louky
00:09:54 Potok
00:22:34 Pod Točníkem
01:11:10 Skály pod Točníkem
01:22:19 Točník
01:49:01 U kamenného okna
01:51:40 Přírodní rezervace Sněžná kotlina
01:55:46 Kamenné okno
02:01:50 Červená hora, rozc.
02:15:52 Sjíždění ze stezky
02:20:23 Červená hora
Červená hora – vrchol s výškou 1 333 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník na severovýchodě České republiky, ve východních Sudetech. Rozsah hory (plocha svahu) se odhaduje na přibližně 8,8 km². Geologicky patří Červená hora do celku Keprnický dóm a je složena z metamorfovaných hornin: fylity (biotity, chlority, muskovity), fylonity, erlany, slídové břidlice (staurolit, andaluzit, granát, sillimanit), zelenobřidlicové břidlice, ruly, křemence, sedimentární horniny, především vápence a vyvřeliny.
Vrchol Červená hora se nachází mezi Červenohorským sedlem a charakteristickým vrcholem hory Vozka s viditelným „zubem“ skalní skupiny. Nachází se v severozápadní části Hrubého Jeseníku, v masivu Keprníku (Keprnická hornatina). Je pátým nejvyšším vrcholem masivu Keprníku (po vrcholech: Keprník, Vozka, Žalostná a Šerák). Nachází se na hlavním hřebeni táhnoucím se od sedla Červenohorské sedlo po Ramzovské sedlo.
Hora je viditelná ze silnice kolem vrcholu Pradědu, protože se nachází mírně vpravo od zorného pole na vrchol Vozky, nebo z jiného charakteristického vyhlídkového místa – ze silnice kolem vrcholu Dlouhé stráně . Červená hora je viditelná i z některých blízkých vrcholů, jako je Keprník, Vozka a Klínová hora.
Na vrcholu se nachází četné skály, které slouží jako vyhlídky. Z vrcholu jsou vidět: Šindelná hora, Klínová hora, Spálený vrch, Vozka, Keprník, Žalostná, Točník, Jeřáb, Velký Klín a Velký Klínovec a pohoří. Vrchol hory je prakticky nepřístupný, obklopený hustým horským borovým lesem. Žlutá turistická značka obchází vrchol z východu a červená a zelená turistická značka ze západu. Na vrcholu je geodetický bod o výšce 1 332,61 m n. m. a zeměpisné souřadnice (50°08′39.27″N 17°08′09.46″E).
Červená hora je hora se čtyřvrším. V celém masivu hory se kromě hlavního vrcholu nacházejí tři nižší vedlejší vrcholy.
Hora je omezena: ze severovýchodu průsmykem s výškou 1 140 m n. m. směrem na vrchol Točník, ze severu údolí Černého Potoka, z východu údolí Červenohorského potoka, z jihovýchodu sedlo Červenohorské sedlo, z jihu průsmyk s nadmořskou výškou 988 m n. m. směrem na vrchol Skalký na Červenohorského sedle a horský průsmyk s výškou 1 109 m n. m. směrem k vrcholu Šindelné hory, od západu údolí potoka Hučivá Desná a od severozápadu průsmyk Sedlo pod Vřesovkou. Horu obklopují na severovýchodě Točník, na jihu Jeřáb, Velký Klín, Velký Klín–JZ, Velký Klínovec a Skalký u Červenohorského sedla, na jihu Šindelná hora, na jihozápadě Klínová hora a Spálený vr. na západ ch i Spálený vrch–SV a od severozápadu Keprník–JV.
Všechny svahy jsou v nižších partiích zalesněny, ve vyšších polohách smíšený les a vrchní horský smrkový les s četnými probírkami, pasekami a svahovými zářezy.
Sjezdovky mají nestejnoměrné a různorodé sklony. Maximální průměrný sklon východního svahu Sněžné strže na vzdálenost 50 m nepřesahuje 40°. Východní svah hory je navíc oblastí, kde se v období sněžení mohou objevit sněhové laviny. Sněhová pokrývka zde trvá téměř do června. Kromě značených turistických tras jsou všechny svahy pokryty sítí neznačených cest a cest.
Asi 600 m severně od hlavního vrcholu se nachází skalní okno zvané Kamenné okno.
Ve vzdálenosti cca 200 m severozápadně od vrcholu, na západním svahu hory, v nadmořské výšce 1 274 m n. m. se nachází pramen Vřesová studánka, obklopený kapličkou. Nad ním jsou zbytky základů bývalého turistického přístřešku a bleskem vypáleného kostela, kde je v současnosti na podstavci kovový kříž s reliéfem. Navíc přibližně 530 m jihovýchodně od vrcholu, v nadmořské výšce 1 150 m n. m. se nachází pramen Studánka Sněžná dolina.
Na některých potocích tekoucích na svazích jsou vodopády. Ve vzdálenosti cca 1,3 km jižně od vrcholu, v nadmořské výšce cca 950 m n. m. na bezejmenném toku se nachází asi 3 m vysoký vodopád Šindelné vodopády, asi 1,6 km východně od vrcholu, v nadmořské výšce asi 870 m n. m. na Pátečním potoce se nachází vodopád Páteční vodopád se čtyřmi stupni o výšce 2, 2, 3 a 5 m.
Na východních svazích hory se nachází přírodní rezervace Sněžná kotlina. Vznikla v roce 1998 na ploše cca 108 ha, v nadmořské výšce 980-1320 m n.m. Nachází se na strmém svahu, vystaveno mnoha faktorům jako jsou: mráz, sněhová pokrývka s možností lavin, eroze a v minulosti v období pleistocénu vliv ledovce, který zanechal tzv. Aby se zabránilo sesuvům lavin, byly zde uměle vysazeny zakrslé borovice. Rezervace je cennou botanickou koncentrací vzácné vegetace, mnoha druhů (některé unikátní a ohrožené), mezi něž patří: hořec skvrnitý, žeberník, violka sudetská žlutá, violka dvoukvětá, sasanka narcisová, palina alpská, lykožec sudetský a vranec hermafroditní. . Rezervace není turisticky přístupná, nevedou zde žádné značené turistické stezky.
Ke jménu hory se váže pověst o jistém mnichovi, který zabloudil a musel zde strávit noc pod širým nebem. Když si lehl a přikryl se svým hábitem, uslyšel hrozivý řev medvědů a vytí vlků[10]. Tváří v tvář nebezpečí nakreslil kolem sebe kruh a velké kříže na všechny strany. Predátoři kruh obkroužili, ale neodvážili se do něj vstoupit. Vyděšený mnich byl pokryt krvavým potem, že celá oblast zčervenala. Přišlo tedy ráno, pak zvířata odešla a mnich byl zachráněn. Od té doby se hoře začalo říkat Červená hora.
Hora má ve své historii tragickou událost. Dne 18. září 1967 došlo na svahu hory Červená hora u průsmyku Červenohorské sedlo k letecké havárii sportovního letadla Orličan L-40 Meta Sokol Aeroklubu Šumperk při vyhlídkovém letu. Na palubě byly kromě pilota čtyři rodiny Paprskárů. Při havárii zahynuli tři lidé: pilot letadla Bohumil Lanta, parašutista Oldřich Paprskář a jeho tříletá dcera Ivanka Paprskářová. Na místě neštěstí, cca 2,2 km jihovýchodně od vrcholu, v nadmořské výšce cca 1 024 m n. m., byl u silnice postaven pamětní pomník s pamětní deskou.
Hrubý Jeseník – mezoregion, který je součástí Východních Sudet a pohoří Jeseníky. Nachází se v severovýchodních Čechách – na pomezí Moravy a Slezska, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Na severozápadě je ohraničeno Zlatými horami, na severu a severovýchodě Opavským pohořím, na východě a jihovýchodě Nízkým Jeseníkem a na západě a jihozápadě Hanušovickou vrchovinou. Nejvyšším vrcholem je Praděd, 1 491 m n. m., s televizní věží Praděd, vysokou 146 m.
Kamenné okno – skalní útvar nacházející se v blízkosti vrcholu Červené hory a Vřesové studánky v nadmořské výšce cca 1300 m n. m. Nejde však o skutečnou skalní bránu, ale pouze o dva kameny opřené o sebe. Je odtud krásný výhled na Sněžnou kotlinu až na nejvyšší horu Jeseníků – Praděd. Západním směrem je výhled na Vožku a Keprník.
Točník – vrchol s výškou 1 146 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník, na severovýchodě České republiky, ve východních Sudetech, asi 10 km severozápadně od vrcholu hory Praděd. Rozsah hory (plocha svahu) se odhaduje na přibližně 5,2 km² a průměrný sklon všech svahů je přibližně 10°.
Geologicky patří masiv Točníku do celku Keprnický dóm a je složen z metamorfovaných hornin, především: rul (biotity), erlanů a slídových břidlic (staurolit, andaluzit, granát, sillimanit) a vyvřelin, především: meta- granodiority a metadacity.
Film byl natočen 9. dubna 2024.
