Malebná túra Hrubým Jeseníkem v České republice. Z obce Ramzová vystoupáme na Keprník, čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Po červené značce dojdeme k rozcestí Nad Dobrou Vodou, kde ji opustíme a po trase vyznačené v mapě vystoupáme na vrchol Černava. Vracíme se na červenou značku a strmým svahem přejdeme vrchol Šerák k sedlu Sedlo pod Keprníkem. Z sedla mírným stoupáním vystoupáme na Keprník. Z vrcholu se nám naskýtá nádherný panoramatický výhled na Hrubý Jeseník s Krkonošemi, masivem Sněžníku, Slezskými Beskydami, Moravskoslezskými Beskydami, Malou Fatrou a v dálce Západními Tatrami.


Virtuální túra: Výstup na Keprník z Ramzové, Česká republika
Trasa: Ramzová – lanovka (782 m n.m.; 50.191666, 17.069094) – Nad Dobrou vodou (975 m n.m.; 50.179359, 17.069212) – Černava (1103 m n.m.; 50.179283, 17.078546) – Šerák – rozc. (1319 m n.m.; 50.184585, 17.109225) – Sedlo pod Keprníkem (1282 m n.m.; 50.181528, 17.112814) – Keprník (1423 m n.m.; 50.170960, 17.116403)
Označení stezky: červená stezka, cesta vyznačená na mapě
Délka: cca 6,8 km
Doba chůze: cca 3:00 h
Suma přístupů: 680 m
Sestup: 40 m

00:00:18 Ramzová – lanovka
00:16:50 Pramen Dobrá Voda
00:26:15 Nad Dobrou vodou
00:27:24 Sejít z trasy
00:28:05 Pramen
00:32:08 Ramzovská chata
00:46:03 Černava
00:51:58 Červená trasa
01:34:18 Šerák – rozc.
01:41:04 Sedlo pod Keprníkem
02:05:34 Keprník

Keprník – vrchol s výškou 1 423 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník ve Východních Sudetech. Nachází se v masivu Keprníku, v severozápadní oblasti Hrubého Jeseníku. Je čtvrtým nejvyšším vrcholem Jeseníků. Ze severu hraničí s průsmykem Sedlo pod Keprníkem se Šerákem; jeho severovýchodní svahy klesají do údolí Keprnického potoka; z východu hraničí mělkým průsmykem s vrcholem Žalostná; jeho jihovýchodní svahy klesají do údolí Rudohorského potoka. Jižní svahy Keprníku klesají k průsmyku Trojmezí, z něhož se oddělují dva hřebeny: východní směrem k Červené hoře a západní směrem k Vozce. Západní svahy klesají do údolí Jeleního potoka a Klepáčského potoka.

Rozloha hory (plocha svahů) se odhaduje na přibližně 7,5 km² a průměrný sklon všech svahů je přibližně 12°.

Masiv Keprníku se skládá z metamorfovaných hornin, převážně rul (biotitů), ortorul, erlanů, mylonitů, blastomylonitů, migmatitů, slídových břidlic a vyvřelých hornin, především metagranitů. Geologická stavba zahrnuje také příměsi vzácných minerálů, jako je staurolit, andalusit, granát a sillimanit. Na vrcholu se nacházejí kryoplanační terasy a skalní stupně – mrazové útesy – vytvořené během pleistocénu v mrazivém periglaciálním klimatu. V té době se na jihovýchodním svahu pravděpodobně nacházel malý horský ledovec, který po sobě zanechal tzv. Keprnický kar.

Na svazích Keprníku pramení několik potoků: Jelení potok na jihozápadním svahu, Klepáčský potok na západním svahu, Keprnický potok na severovýchodním svahu a Rudohorský potok na jihovýchodním svahu. Malé bažinaté oblasti se nacházejí na jihozápadních a jižních svazích v nadmořské výšce přibližně 1 320 a 1 300 metrů. Většina potoků stékajících z Keprníku obsahuje vodopády: Jelení vodopády (1015–1 110 m n. m.), Keprnické vodopády (1 115 m n. m.), Rudohorské vodopády (850–1 075 m n. m.), Bystrého potoka (1 000–1 020 m n. m.), Vodopády pod Mořičkou (1 015–1 120 m n. m.) a Ve Stržích (1 115–1 160 m n. m.).

Vrchol je exponovaný s kryoplanační terasou ohraničenou mrazovým útesem. Odtud si můžete vychutnat vzdálené výhledy na vrcholky Hrubého Jeseníku a v dálce na Krkonoše, masiv Sněžníku, Slezské Beskydy, Moravskoslezské Beskydy, Malou Fatru a Západní Tatry.

Vrchol Keprníku je pokryt alpskými loukami, na horní hranici lesa roste uměle vysazená borovice kleč. Svahy od přibližně 1 200 m nad mořem jsou pokryty horním horským smrkovým lesem, zatímco níže rostou nižší horské smíšené lesy, v nichž dominují smrky a rozsáhlé bukové lesy.

Vrchol a horní části všech svahů se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Šerák-Keprník, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, zřízené k ochraně řady zachovalých skalních a půdních útvarů vzniklých v důsledku drsného klimatu doby ledové, včetně kryoplanačních teras, mrazových horstů a tufů, a také flóry a fauny, která se v nich nachází.

Nedaleko vrcholu vede červeně značená turistická trasa Rýmařov – Nad Boudou.

Výstup zaznamenaný 13. června 2025.