Tag - Hostýnsko-vsetínská hornatina
Hostýnsko-vsetínská hornatina – geomorfologický celek Západních Beskyd, který má charakter horského pásma a dělí se na Hostýnské vrchy a Vsetínské vrchy. Nachází se v severovýchodní části Moravy, na území České republiky, převážně ve Zlínském kraji. Hostýnsko-vsetínská hornatina má protáhlý tvar a táhne se od západu k východu v délce přibližně 55 km. Rozkládá se od okolí Bystřice pod Hostýnem a Holešova na západě přes okolí Zlína a Vsetína až k oblasti Valašského Meziříčí a česko-slovenské hranici. Nejvyšším vrcholem celého geomorfologického celku je Vysoká (1 024 m n. m.) ve Vsetínských vrších.
Hostýnsko-vsetínská hornatina sousedí na severu především s Kelčskou pahorkatinou a Rožnovskou brázdou. Dále na severovýchodě sousedí s Moravskoslezskými Beskydami. Na jihu navazuje na Vizovickou vrchovinu, zatímco ve východní části sousedí s Javorníky, které tvoří samostatný geomorfologický celek. Na západě a jihozápadě se nacházejí níže položené oblasti spojené s Hornomoravským úvalem.
Hostýnsko-vsetínská hornatina se dělí na dvě hlavní části: Hostýnské vrchy v západní části a Vsetínské vrchy ve východní části. Obě části odděluje hluboce zaříznuté údolí Vsetínské Bečvy.
Hostýnské vrchy zaujímají západní část geomorfologického celku. Jejich nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník, vysoký 864 m n. m. V jejich rámci se rozlišují menší geomorfologické jednotky Rusavská hornatina, Hošťálkovská vrchovina, Liptálské hřbety a Lukovská vrchovina.
Vsetínské vrchy zaujímají východní část Hostýnsko-vsetínské hornatiny a jsou vyšší než Hostýnské vrchy. Jejich nejvyšším vrcholem je Vysoká (1 024 m n. m.). V jejich rámci se mimo jiné rozlišují Valašskobystřická vrchovina, Soláňský hřbet, Hornobečevská vrchovina a Vsetínskobečevská niva.
Hostýnsko-vsetínská hornatina je tvořena především flyšovými horninami. Její geologická stavba souvisí především s magurským příkrovovým systémem, konkrétně s račanskou jednotkou. Území je tvořeno silně zvrásněnými komplexy sedimentárních hornin.
Flyš tvoří především střídající se vrstvy pískovců a jílovitých hornin, které vznikaly v mořském prostředí především v období svrchní křídy a paleogénu. Tyto horniny byly později zvrásněny a přesunuty v důsledku horotvorných procesů spojených s vývojem Karpat.
Rozdílná odolnost hornin vůči erozi ovlivnila utváření povrchu hor. Odolnější pískovce vytvářejí hřbety a charakteristické skalní útvary, zatímco méně odolné jílovité horniny snadněji podléhají erozi a vyskytují se především v údolích a sníženinách. Hostýnsko-vsetínská hornatina má proto typický reliéf flyšových Karpat s dlouhými, zaoblenými hřbety a hluboce zaříznutými údolími.
Hostýnsko-vsetínská hornatina je z velké části pokryta lesy. V současnosti tvoří značnou část lesních porostů smrk ztepilý, který představuje přibližně 58 % porostů v příslušné lesní oblasti. Významné zastoupení má také buk lesní, dále jedle bělokorá, dub, habr, javor klen a další listnaté dřeviny. Zároveň se zde zachovaly zbytky přirozenějších bučin a jedlobučin, které odpovídají přirozeným podmínkám tohoto území.
V bylinném patře lesů se vyskytují typické druhy rostlin karpatských lesů, zatímco na horských loukách a pasekách rostou četné druhy trav a bylin. Významnou součástí krajiny jsou také horské paseky, které jsou zčásti výsledkem dřívějšího zemědělského a pasteveckého využívání.
Krajina Hostýnsko-vsetínské hornatiny je typická pro flyšové Západní Beskydy. Převládají zalesněné, zaoblené hřbety, mírné svahy a hluboce zaříznutá říční údolí. Vzhledem k poměrně nízkým nadmořským výškám nemají tyto hory vysokohorský charakter – nevyskytují se zde ostré skalnaté vrcholy ani rozsáhlá alpinská vegetační pásma.
Charakteristickým prvkem krajiny je mozaika lesů, pasek, luk, pastvin a polí, stejně jako rozptýlené osídlení. Na mnoha místech se nacházejí izolované skály a menší skalní útvary tvořené odolnými pískovci. Celkově vytvářejí Hostýnsko-vsetínské hory zelenou, silně zalesněnou a poměrně mírnou horskou krajinu typickou pro Beskydy.
Túry související s tagem HOSTÝNSKO-VSETÍNSKÁ HORNATINA:
